ŠKODA
Škoda Auto a.s. je největší český výrobce automobilů. Sídlo společnosti je v Mladé Boleslavi, české výrobní závody se nacházejí v Mladé Boleslavi, v Kvasinách a ve Vrchlabí. Od roku 1991 je podnik součástí koncernu Volkswagen.
Václav
LAURIN
a
Václav
KLEMENT
Zakladatelé firmy Václav Laurin a Václav Klement; NTM
Historie podniku začala koncem roku 1895, když si knihkupec Václav Klement (1868–1938) a mechanik Václav Laurin (1865–1930) otevřeli v Mladé Boleslavi dílnu na opravy a výrobu jízdních kol, ze které se během deseti let stala nejvýznamnější továrna na výrobu motocyklů v rakousko-uherské monarchii. Počátkem roku 1906 nabídla firma Laurin & Klement svým zákazníkům i automobily.
První z nich byly malé voituretty s vidlicovými dvouválcovými motory, nabídka se však rychle rozšiřovala a do konce roku již značku Laurin & Klement na trhu zastupovaly celkem čtyři typy osobních vozů a jeden nákladní automobil. Továrna se rychle stala jednou z nejvýznamnějších automobilek v monarchii. Své nákladní a osobní vozy, které vyráběla ve všech kategoriích a velmi širokém výběru mnoha typů, s velkým úspěchem prodávala i do zahraničí.
Zdárný vývoj podniku přerušila první světová válka. Počátkem dvacátých let byl v nově vzniklé Československé republice automobilový průmysl v krizi. Země byla válkou ekonomicky vyčerpána, předválečný domácí trh se rozpadem monarchie výrazně zmenšil a zahraniční obchodní kontakty byly zpřetrhány. Rozvoj oboru výrazně brzdilo i to, že automobily byly považovány za luxus a byly zatíženy velmi vysokými daněmi. V mladoboleslavské automobilce tato krize nakonec vedla ke změně vlastníka i značky. Továrna, založená Václavem Laurinem a Václavem Klementem, se v roce 1925 stala součástí velkého průmyslového koncernu Škoda.
Skutečnost, že se automobilka stala součástí jednoho ze dvou nejvýznamnějších domácích průmyslových gigantů, se záhy projevila. Ve druhé polovině 20. let se v továrně rozsáhle investovalo, byla zde zavedena pásová výroba a v letech 1929 až 1930 zde byla postupně zařazována do výroby zcela nová typová řada osobních vozů Škoda. Ta opět pokrývala všechny segmenty trhu – od malého čtyřválce Škoda 422 až po velký luxusní osmiválec Škoda 860. Šlo o automobily kvalitní a spolehlivé, ale nepříliš dynamické a konstrukčně nijak progresivní.
Opravdovou generační změnou se stala až nová typová řada osobních automobilů Škoda Popular, Škoda Rapid, Škoda Favorit a Škoda Superb, postupně zaváděná do výroby v letech 1934 až 1936. Motorem vpředu a pohonem zadních kol se od svých předchůdců nelišily, nově však měly páteřový rám a nezávislé zavěšení všech kol. Nejlépe se prodával malý litrový Popular, který spolu s větším Rapidem posunul v druhé polovině třicátých let značku Škoda na první místo na domácím trhu. Tuto pozici si udržuje dodnes.
Druhá světová válka vývoj opět přerušila a následně na více než čtyři desetiletí se zestátněná automobilka stala obětí komunisty řízeného plánovaného hospodaření. Bezpochyby šlo o desetiletí stagnace. Již krátce po válce byla výroba v továrně omezena na jediný typ malého osobního automobilu, který konstrukčně vycházel z předválečného vozu Škoda Popular a s většími či menšími obměnami se vyráběl až do poloviny šedesátých let. „Lidovým“ automobilem se stal vůz Škoda 440 Spartak, který se začal vyrábět v roce 1956 a později byl nahrazen modernizovaným typem Škoda Octavia. Úspěšný byl roadster Škoda 450 Felicia, který se vyráběl v letech 1957–1964. V dubnu 1964 se začal vyrábět nový, lehký a prostorný lidový automobil se samonosnou karosérií s unikátním hliníkovým motorem vzadu pod obchodním označením Škoda 1000 MB (Škoda 100 MB byla prvním automobilem na světě, který dostal blok motoru vyráběný metodou tlakového lití hliníku).
Další vývoj směřoval k modernizaci modelu 1000/1100 MB na model Škoda 100/110. Na přelomu 60. a 70. let probíhal vývoj zcela nové řady vozů, výsledkem byly prototypy Škoda 720 a 740. Jednalo se o moderní a nadčasové automobily schopné konkurovat výrobkům renomovaných západních automobilek. Z politických a ekonomických důvodů však zůstalo pouze u prototypů. V roce 1976 byl na trh uveden nový typ Škoda 105/120. Rozhodně nepatřil mezi prestižní výrobky světové automobilové produkce. V zahraničí se dokonce stával předmětem nelichotivých vtipů. V roce 1987 byla zahájena výroba vozu moderní koncepce Škoda Favorit. Návrat demokracie a tržního hospodářství po roce 1989 rychle změnil obraz domácího motorizmu. Se stoupající prosperitou přibývalo automobilů, země se stala standardním trhem pro většinu světových automobilek a několik z nich zde dokonce vybudovalo vlastní nové výrobní linky.
Letecký pohled na závod Škoda Auto v Mladé Boleslavi; foto Zdeněk Fiedler
Mimořádného rozvoje se dočkala automobilka Škoda, od roku 1991 součást nadnárodního koncernu Volkswagen Group a dnes nejúspěšnější průmyslový podnik v zemi. Na domácím trhu osobní vozy Škoda svou popularitu neztratily a na zahraničních si ji svojí kvalitou rychle vybudovaly. V současné době má automobilka Škoda velmi široký výrobní program celkem sedmi modelových řad osobních automobilů, od malého městského vozu Škoda Citigo, až po velký vůz Škoda Superb, užívaný i prezidentem České republiky. Nevyrábějí se jen v Mladé Boleslavi a domácích pobočných závodech, ale i v továrnách nově vybudovaných v zahraničí.
Škoda 130 RS
V polovině sedmdesátých let byl od sériového kupé typu 110 R odvozen nejúspěšnější poválečný československý sportovní vůz – Škoda 130 RS, který v kategorii třináctistovek sklízel vavříny i na nejvýznamnějších evropských závodních tratích.
