FRANTIŠEK KŘIŽÍK
Elektrotechnik, vynálezce, podnikatel a „český Edison“ František Křižík (1847 – 1941) byl propagátorem elektrické energie. Výrazně přispěl k vývoji elektrického osvětlení – jeho jméno je spojeno s konstrukcí, výrobou a instalací obloukových lamp.
František Křižík; NTM
Své první „obloukovky“ prezentoval v roce 1881 v divadle v Plzni, při příležitosti oslavy narozenin císaře Františka Josefa. Křižík svým zařízením vybavil mnoho veřejných budov, nádraží, elektráren, městských drah, významných výstav, cukrovarů, pivovarů, strojíren a dalších podniků. Zřídil elektrické dráhy v Praze, Plzni a Vídni. Zajímal se o konstrukci elektromobilu. Křižík stál na počátku zavádění elektrických drah (tramvají) a elektrifikace železnice nejen v Čechách, ale i na dalších místech tehdejší habsburské monarchie.
V roce 1905 konal pokusné jízdy s tramvají se spodním napájením na Karlově mostě v Praze. V roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v tehdejším Rakousko–Uhersku mezi městy Tábor a Bechyně. Jeho zásluhou se urychlila elektrifikace měst a obcí v českých zemích.
Oblouková lampa
Elektrický oblouk se k osvětlování používal od 40. let 19. století. V 70. letech 19. století sestrojil ruský vynálezce Pavel Nikolajevič Jabločkov první použitelnou lampu. V roce 1878 na Světové výstavě v Paříži se František Křižík poprvé seznámil s Jabločkovou elektrickou obloukovou lampou a rozhodl se ji zdokonalit, neboť měla jen omezenou dobu svícení. Křižíkovy lampy měly delší dobu funkčnosti a možnost rozsvícení i zhasínání díky plynulé regulaci hoření elektrického oblouku v lampě.
Křižík zkonstruoval tzv. diferenciální princip regulace, který byl založen na využití vzájemného působení dvou elektromagnetů s opačně orientovanými póly. Při zdokonalení obloukové lampy vycházel z konstrukce obloukové lampy firmy Siemens a kvůli právu na svůj vynález se dostal do soudního sporu s firmou Siemens und Halske. Soud nakonec vyhrál, patent mu byl uznán, takže ho mohl dále prodávat. Patentní spis je datován 7. dubna 1880. Hromadná výroba Křižíkových obloukovek byla v licenci zavedena u firmy Schuckert v Norimberku, která vyráběla lampy pro Německo a Rusko. Křižík si vyhradil právo na jejich výrobu pro Rakousko. Své zdokonalené obloukovky představil v Paříži na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v roce 1881 (Exposition internationale d’Électricité), kde jimi osvětlil rakouský pavilon a získal zlatou medaili. Během první poloviny 20. století byly však obloukové lampy postupně vytlačovány žárovkami a dalšími postupně zdokonalovanými světelnými zdroji.
Nabídka obloukových svítidel v periodickém katalogu firmy Křižík; NTM
Křižíkovy závody
Získání zlaté medaile na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži v roce 1881 napomohlo dalšímu rozšíření a patentování Křižíkova patentu. Za získané finanční protředky se rozhodl založit své vlastní závody. Kromě obloukových lamp vyráběl svítidla pro interiéry i lampy pro pouliční osvětlení. Značku Křižík nesly generátory, transformátory, vodní i tepelné elektrárny, elektrické lokomotivy, elektrická zařízení pro vznikající cukrovary, pivovary, měřicí přístroje a nejrůznější instalační materiál.
Všeobecná jubilejní
zemská výstava
v roce 1891
Významným mezníkem v Křižíkově kariéře byla Všeobecná jubilejní zemská výstava, která se konala v roce 1891 v Praze. Křižík působil jako vystavovatel i organizátor. Zajistil osvětlení všech vnitřních i vnějších prostor. Ohromný úspěch zaznamenala světelná fontána. Instaloval velký světlomet a tím večer osvětloval výstaviště a okolí. Úspěchem byla elektrická tramvajová linka dlouhá 800 metrů, která vozila návštěvníky výstavy z nedaleké Letné.
