Baťa
Tomáš Baťa (1876–1932) byl československý podnikatel, který z malé dílny vytvořil firmu světových rozměrů. Jeho mimořádný podnikatelský a manažerský talent z něj učinil jednoho z největších průmyslníků své doby. Stal se podnikatelskou legendou, principy, které se snažil prosadit, jsou platné i v současnosti. Jeho způsoby řízení výroby, obchodu, služeb i financí byly na tehdejší dobu novátorské a revoluční („Baťova soustava řízení“). Baťa byl zastáncem moderní techniky i pokrokových technologií, které se snažil zavádět do všech provozů své firmy („Lidem myšlení – strojům dřinu“).
Zavedl nový systém motivace svých spolupracovníků a zaměstnanců, neboť podíly na zisku jim byly převáděny na osobní účty ve firemní bance a výhodně úročeny. Snažil se o posilování osobní zodpovědnosti pracovníků za odvedenou práci a rozvíjel jejich schopnost týmové práce. Tomáš Baťa si uvědomoval důležitou úlohu vzdělání. Zřídil odbornou školu („Baťova škola práce“), své zaměstnance motivoval k účasti ve zdokonalovacích kurzech.
„Je možné zboží
vyrobit, ale je třeba
ho prodat“
Tomáš Baťa si uvědomoval, že jedna věc je zboží vyrobit a druhá ho umět dobře prodat. Proto na reklamu a propagaci věnoval nemalé finanční prostředky, neboť si již tehdy uvědomoval úlohu systematické obchodní činnosti a marketingu. Jeho oblíbeným sloganem bylo „Náš zákazník, náš pán“. Známým pojmem se staly tzv. baťovské ceny, tj. ceny končící číslicí 9, které působily psychologicky na zákazníky.
Bratři Baťové
Tomáš a Jan Antonín Baťové vybudovali z malého moravského města Zlín moderní průmyslové město. Nevlastní bratr Jan A. Baťa se po tragické smrti Tomáše v roce 1932 stal v souladu se závětí jediným majitelem akciové společnosti Baťa ve Zlíně. V roce 1939 odešel do exilu a usadil se pak v Brazílii.
B
Baťovy závody - Zlín; NTM
Sociální podmínky
a péče o rozvoj regionu
Tomáš Baťa se staral o sociální podmínky svých zaměstnanců a snažil se o celkové zlepšení podmínek jejich života. V duchu hesla „Společně pracovat, individuálně bydlet“ prosazoval koncepci zahradní čtvrti s menšími domky se zahrádkou. Vznikaly tak kolonie netradičně řešených rodinných domů s typickou cihlovou fasádou. Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy moderní péče o nemocné ze zlínského regionu. Baťovo „Oddělení pro veřejně prospěšná zařízení“ tak zahrnovalo péči o děti v podnikové mateřské školce, o bydlení, správu internátů pro mládež, možnost pohodlného nakupování, zdravého a dostupného stravování i zábavu a sport. Výrazným podílem přispěl k přebudování města Zlína, jehož byl dlouholetým starostou. Baťa podporoval nové projekty modernizace železniční i silniční dopravy ve zlínském regionu, v roce 1930 byla dokončena výstavba letiště v nedalekých Otrokovicích.
Historie
firmy Baťa
Tomáš Baťa založil v roce 1894 spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou ve Zlíně malou obuvnickou firmu A. & T. Baťa. Jejich cílem bylo vyrobit co nejlevnější obuv, dostupnou pro každého. O tři roky později přišli s nabídkou nového typu plátěné obuvi tzv. „baťovky“, kdy nahradili část kůže levným plátnem, což vedlo k podstatnému snížení ceny. V roce 1900 byla postavena první tovární budova, která byla vybavena moderními obuvnickými stroji, které byly dovezeny ze zahraničí. Revolučním činem bylo zavedení tzv. dílenské samosprávy, kdy sami zaměstnanci dílny byli motivováni na zisku i ztrátě firmy. Postupně byly provozy rozšiřovány, zaváděny nové výrobní technologie, dováženy moderní stroje, čímž docházelo k racionalizaci produkce. Aby stále rostoucí počet výrobků dobře a rychle prodal, založil Tomáš Baťa obchodní oddělení a postupně rozšiřoval síť obchodních cestujících.
Pronikal na nové zahraniční trhy a po celém světě zakládal pobočky firmy. Využíval vlastní obchodní zastoupení a vlastní prodejce. Baťa sbíral zkušenosti a nové podněty při svých zahraničních cestách. Inspirativní byl jeho pobyt ve Spojených státech v roce 1919. Baťa obdivoval amerického podnikatele Henryho Forda a způsob pásové výroby v jeho závodech. Ta byla ve Zlíně zavedena po roce 1927. Tomáš Baťa se vedle výroby obuvi věnoval produkci pneumatik v nedalekých Otrokovicích, dámských punčoch nebo gumových hraček. V roce 1931, rok před jeho předčasnou smrtí, měla celá skupina jeho společnosti téměř 30 000 zaměstnanců.
